Seznámení se želvou 

Želva pardálí je velmi častý druh želvy chovaný u nás. Její chov zvládnou i začátečníci, při dodržení několika málo pravidel s jejím chovem v zajetí. Rádi Vám tuto krásnou želvu představíme a přiblížíme několik informací , aby jste si sami mohli udělat představu jestli to bude právě Váš člen rodiny. 

Želva pardálí (geochelone pardalis babcocki) se vyskytuje v Africe, na savanách od východu až Africe jižní, ze Súdánu do jižního mysu . Je to pasoucí se druh, který upřednostňuje polosuchá, trnitá až travnatá stanoviště. Je nezaměnitelná díky svému výraznému vzoru a jedinečné stavbě těla která ji umožňuje splynout s prostředím  a zároveň jí dala jméno díky kresbě připomínající vzory Leoparda.

Díky prostředí ve kterém v domovině žije, je tento druh želvy přivyklý výhradně býložravé stravě tvořenou suchým travním porostem, sukulenty, bodláky , nepohrdnou ale ani kostí nebo dokonce výkaly hyeny, aby získaly vápník potřebný pro vývoj kostí a jejich vaječné skořápky. Ve velmi horkém i velmi chladném počasí mohou přebývat v opuštěných dírách po zvěři. 

Životnost želvy pardálí

Želvy dosáhnou pohlavní dospělosti přibližně ve věku od 12 do15 let. Pohlaví lze dobře rozeznat přibližně od pátého roku života v závislosti na velikosti želvy přibližně  15-20 cm. Samcům se začne prodlužovat ocas a propadat plastron. Zároveň jsou samci užší a protáhlejší, samice naopak kratší a širší , celkově robusnější. V dospělosti jsou rozdíly opravdu markantní a nelze se splést. Ve volné přírodě dosahují věku kolem 50-100let a v dospělosti dorůstá ve volné přírodě úctyhodných 40-50cm



Chov v našich podmínkách

Základní podmínkou chovu se kterým je potřeba počítat v našich zeměpisných šířkách je dostatečně velký prostor  . Je potřeba počítat s tím, že se jedná o želvu která dosahuje v dospělosti velkých rozměrů a nezimuje. Tomu je potřeba podřídit podmínky chovu, aby želva nestrádala nedostatkem možnosti pohybu, světla a tepla. Je možné chovat jak v teráriu tak v tzv. želvím stole a v letních měsících využít vhodného výběhu. Strava celoživotně dietní, výhradně bylinná. Vnitřní ubikace-seno, pampelišky, jetel, jitrocel,  čínské/pekingské zelí, pro zpestření občas rukolu, polníček, čekanku.. Venkovní výběh - nechat volně pást ,při spasení zeleně obdobně jako ve vnitřní ubikaci. U nás převážně trsy pampelišek. V obou prostředích je nutné aby měly želvy neustále možnost přikousnout vápníku. Nejvíce se nám osvědčily sépiové kosti a skořápky vajec. Nikdy nepodáváme a důrazně nedoporučujeme žádné vitamíny pokud není stanoveno při problémech veterinářem a  rovněž nikdy nesypeme stravu vápníkem nebo některým komerčním přípravkem!!

chov v teráriích a želvích stolech

Mladé želvy je vhodné chovat spíše v teráriích kde je snadnější udržení vlhkého substrátu (doporučujeme vlhčené hoblinky) ,Terárium rozdělit do zón kdy na jedné straně by měly mít možnost se vyhřívat pod výhřevnou žárovkou nebo jiným zdrojem, poblíž zdroje UVB kde pod zmíněnými zářiči by měla být teplota  kolem 40°C. V žádném případě by v těchto místech neměl být umístěn kámen nebo jiná překážka nebo plocha na kterou by mohly želvy vylézt , doporučuje se čistý substrát nebo opět hoblinky. Důvodů proč pod zářiči nesmí být překážky je více. Jedním z nich je možnost převrácení želvy a bez včasného zásahu poté může dojít snadno k přehřátí , dehydrataci a v nejhorším i úmrtí jedince. Dalším důvodem je nahřívání želvy od podkladu což je pro ně opět nevhodné a nebezpečné. Z toho důvodu se ani do želvích terárií neumisťují výhřevné podložky ani kameny. Na opačné straně terária v jeho klidové části je vhodné mít nižší teploty, misku s vodou , místo pro podávání stravy a případný úkryt kde se želva může schovat nebo zahrabat.

Pro větší a odrostlejší jedince je vhodný želví stůl nebo velké terárium kde budou mít možnost většího ohybu. Změnou v prostředí tady bude samotný substrát a vlhkost. Již není nutné udržovat vlhkost na zvýšené úrovni a tak se jako substrát volí písek (obdobný písku pro dětská pískoviště) , nebo písek smíchaný s hlínou 50/50. Takový substrát želvám zajistí dostatečně pohodlný terén pro pohyb. Další změnou je umístění vhodné nádoby s vodou ne jen pro pití želv, ale v tomto případě jako možnost samostatného koupání , rády toho využijí a pomáhá udržet dostatek vlhkosti pro správný růst a vývoj želvy. Samozřejmostí je posílení zdrojů tepla a svitu včetně UVB kdy se již využívají výbojky a opět platí pravidlo, že pod zdroji má být teplota přibližně 40°C . Opět se počítá s tím že terárium nebo stůl má klidné místo s nižší teplotou a pod zářiči světla a tepla není žádná překážka a ani plochý kámen. 

Samostatnou kategorií chovu je "letnění"

Želvy v období kdy noční teploty již neklesají pod 12°C můžeme přemístit na přechodné období do venkovních výběhů. Zde by měla mít želva možnost se skrýt před letním vedrem a přímým svitem slunce kdykoli uzná a tak je vhodné mít ve výběhu rostliny kde může ulehnout pod listy nebo do stínu a chladit se. Zrovna tak potřebuje místo kde se může schovat na noc a tak tedy je vhodné takový úkryt ve výběhu obstarat, ideálně želvím domkem. Do želvího domku se nám jako podestýlka osvědčilo použít slámu nebo hrubé hoblinky aby se mohli případně želvy ještě zahrabat což s oblibou dělají. Doporučujeme podle prostředí kde výběh na letnění bude, zajistit i ochranu proti predátory se shora pletivem nebo sítí. Želvy mohou utrpět při útoku např. kuny, kočky, psa, případně ptačího dravce a je vhodné tuhle hrozbu eliminovat pokud je to možné. I v tomto výběhu je nutné zajistit dostatek vody k pití a koupání želv. Zrovna tak možný příjem vápníku který musí být samozřejmostí v každé variantě chovu.